Supervize

Helena Třeštíková

se narodila v roce 1949 v Praze. Vystudovala FAMU, obor režie dokumentárního filmu. Od roku 1974 natočila více než 50 dokumentárních filmů nejrůznějších metráží, většinou s tématikou mezilidských vztahů a různých sociálních problémů (například „Romeo, Julie a děti“, „Zázrak“, „Dvě jubilea Jana Zrzavého“, „Linka důvěry“, „Dotek světla“).

Postupem času se specializovala na metodu tzv. „sběrného natáčení“ - sledování lidských osudů v delším časovém úseku. První cyklus sledoval po dobu šesti let každodenní život několika mladých manželských párů od momentu jejich sňatku; filmový štáb paní Třeštíkové je poté systematicky zaznamenával jejich problémy, sny, jejich usilování, v několika případech i krize, rozvod, usmíření … Výsledkem byl šestidílný cyklus pro Českou televizi „Manželské etudy“ (1987) a dva celovečerní dokumentární filmy „Z lásky“ (1987) a „Hledání cest“ (1988). V roce 1991 paní Třeštíková založila spolu s kolegy filmaři a sociology „Nadaci Film a sociologie“, která si klade za cíl poskytnout nový pohled na společnost po velkých politických změnách. Po roce 1990 začala vyrábět volný cyklus pěti sběrných filmů o osudech mladých delikventů s názvem „Řekni mi něco o sobě“.

V letech 1994-96 natočila Helena Třeštíková několik portrétů zajímavých osobností pro cyklus Gen, Genus a VIP (Tomáš Halík, Olbram Zoubek, Lída Rakušanová, Jiřina Šiklová, Karel Čáslavský, Jiří Ruckl a další). V roce 1994 založila Třeštíková založila spolu se svým manželem publicistou Michaelem Třeštíkem „Nadaci Člověk a čas“, která se specializuje na časosběrné projekty a filmy, které reflektují plynutí času a změny, které život přináší („Rudolf II. a Praha“, „Sladké století“, „Lidé, mám vás rád!“, „Carmen story“, „Určitý způsob štěstí“).

V roce 2001 dokončila první část volného cyklu časosběrných filmů „Ženy na přelomu tisíciletí“ (portréty Dagmar Peckové, Báry Basikové, mladé narkomanky Katky a romské intelektuálky Jarmily Balážové). V poslední době se stále více věnuje problematice drogové závislosti („Ženy a drogy, drogy a ženy“, „V pasti a stále v pasti“). Od podzimu 2002 je pedagogem katedry dokumentární tvorby na FAMU, kde vede jednu ze studentských dílen.

Příklady z filmografie (pouze některé z dokumentárních děl H. Třeštíkové):

Manželské etudy po dvaceti letech – Ivana a Václav (1987-2005)

Řekni mi něco o sobě - René (1992)

Řekni mi něco o sobě - Martin (1994)

Řekni mi něco o sobě - Láďa (1994)

Sestřičky (2002)

Pavel Tigrid - Evropan (2003)

Manželské etudy po 20. letech - Ivana a Pavel (2006)

Marcela (2006)

 René (2008)